Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) čelí bezprecedentním zmatkům, i když se hrozba zastavení vlády blíží řešení. Zatímco se federální agentury připravují na příkazy k návratu do práce na základě předběžné dohody z Kongresu, uvnitř EPA pokračuje vnitřní chaos kvůli svévolným dovoleným a znepokojivým směrnicím ovlivňujícím její zaměstnance.
Rozhovory se současnými zaměstnanci EPA vykreslují znepokojivý obraz provozního chaosu – v ostrém kontrastu s relativním řádem, který lze pozorovat u jiných agentur, které čelí podobným tlakům na uzavření. Obvyklá struktura agentur byla narušena, což zaměstnance připravilo o přehlednost a vedlo to k roztříštěnému přístupu k práci, který upřednostňuje individuální iniciativy před ostatními zdánlivě svévolným způsobem.
Klíčovým prvkem této neefektivity je nepředvídatelný systém dovolené. Namísto sledování systematického plánu zavedla EPA vlny vydání bez jasných kritérií nebo komunikace. Zaměstnanci jsou často nuceni hledat informace, o změnách spolupracovníků se dozvídají pouze z automatických odpovědí „mimo kancelář“ nebo prázdných profilů Teams.
Tento nedostatek transparentnosti přesahuje postavení jednotlivých pracovníků. Neexistuje žádný jasný údaj o tom, jak dlouho bude tento systém financování mimo křoví trvat, takže zaměstnanci nebudou mít jistotu o svém budoucím zaměstnání. Někteří se domnívají, že agentura jednoduše využívá zbývající prostředky z loňského rozpočtu, což je praxe, která vyvolává otázky ohledně finančního plánování a udržitelnosti. Zdá se, že dokonce i vůdci EPA létají naslepo, což odráží zmatek svých podřízených ohledně hrozících dovolených a ubývajících zdrojů.
Palivo k této již tak nestabilní situaci přidávají protichůdné směrnice týkající se probíhajících projektů. Zatímco týmy přímo zapojené do snižování environmentálních pravidel v souladu s deregulační agendou administrativy zůstávají aktivní a dokonce jsou povzbuzovány k pokračování v práci, ostatní kritická oddělení, jako je dozor nad občanskými právy, zůstala v podstatě nezměněna.
Toto selektivní stanovení priorit dále komplikuje záležitosti zaměstnancům pracujícím na vzájemně souvisejících úkolech. Například tým stojící za úklidovými programy Superfund – programem zodpovědným za sanaci toxických skládek po celé zemi – uvádí, že navzdory počáteční nejistotě udržuje stav zaměstnanců. Tato stabilita však spočívá na možném využití svěřenských fondů administrativou ke krytí mezd. Nedávné změny v této politice vyvolaly v této skupině nové obavy, protože očekávají bezprostřední volno bez jasného harmonogramu.
Situace v EPA ukazuje na širší problém: Zásady uzavírání postrádají konzistentní aplikaci a dlouhodobé plánování napříč federálními agenturami. Jak Kongres diskutuje o znovuotevření vlády, tyto nekonzistence způsobují, že zaměstnanci jsou vystaveni náhlým přerušením, nejasným kariérním cestám a potenciálu významných zpoždění projektů. Snaha agentury udržet provozní soudržnost během tohoto období odhaluje lidskou cenu politické paralýzy a zpochybňuje, zda životně důležité ekologické snahy ponesou dlouhodobé důsledky této odstávkové krize.
